Facebook Twitter Pinterest email tisk

Předávkování Warfarinem - příznaky předávkování

Příznaky předávkování

I přes náležitou monitoraci a pečlivé vedení léčby warfarinem je možné se setkat s hodnotami INR mimo terapeutické pásmo. Vzhledem k úzkém terapeutickému oknu warfarinu a narůstajícímu riziku krvácení při supraterapeutických hodnotách INR je nutno vědět, jak v těchto případech postupovat.

Postup při předávkování warfarinem u pacientů bez známek krvácení:

Postup při předávkování warfarinem u pacientů s krvácením:
K dispozici jsou tyto možnosti antagonizace účinku warfarinu:

Při závažném či život ohrožujícím krvácení by měl být vždy aplikován intravenózně. V případě méně závažného krvácení je preferováno perorální podání, protože nitrožilní podání s sebou přináší určité riziko alergické až anafylaktické reakce. Korekce koagulopatie po aplikaci vitaminu K nastává v rámci hodin (4–24 hodin). Doporučovaná dávka vitaminu K při nezávažném krvácení je 1–3 mg, při závažném krvácení pak 5 mg. Vyšší dávky mohou být příčinou následné rezistence k warfarinu po dobu až několika týdnů, což může představovat komplikaci při opětovném převádění na warfarin.

Podává se v dávkování 10–15 ml/kg dle hodnoty INR, vždy je třeba současně podat i vitamin K. Dochází tak k rychlejší korekci koagulopatie než při samostatném podání vitaminu K. Podání čerstvě zmražené plazmy však přináší určitá úskalí vyplývající z podání transfuzního přípravku, jako jsou oběhové přetížení, rozvoj transfuzí navozeného akutního poškození plic či jiné potransfuzní reakce a zůstává zde určité, i když minimální riziko přenosu infekce. Dále je nutno počítat s časovou prodlevou z důvodu ABO typizace a nutnosti rozmražení.

Koncentráty protrombinového komplexu (prothrombin complex concentrate – PCC) jsou koncentráty vitamin K dependentních faktorů (tedy faktory II, VII, IX, X). Dále jsou v těchto koncentrátech obsaženy: protein C, protein S a heparin (ve variabilní koncentraci dle jednotlivých výrobců). V našich podmínkách se nejčastěji používá 4faktorové neaktivované PCC. Nehrozí oběhové přetížení pacienta. Dávkování PCC se odvíjí od aktuální hodnoty INR, pohybuje se mezi 25–50 j/kg. Maximální jednotlivá dávka PCC však nesmí překročit 3 000 j.

Korekce koagulopatie po podání PCC je velmi rychlá a efektivní, na druhé straně je však nutno mít na paměti nezanedbatelné riziko tromboembolických komplikací. Nevýhodou je také pouze dočasný efekt PCC trvající přibližně 6–8 hodin, což je dáno poločasy obsažených koagulačních faktorů. Po podání je tedy nutností pečlivá monitorace koagulačních parametrů a v případě potřeby opakovaná aplikace PCC. Při podání PCC by měla být samozřejmostí i současná aplikace vitaminu K, jehož účinek se začne projevovat právě asi za 4–6 hodin od aplikace. Další aplikace PCC tedy ve většině případů nebývá nutná. Při nedostupnosti PCC lze použít rekombinantní aktivovaný faktor VII (rFVIIa) v dávce 90 µg/kg. I v tomto případě je následně nutná opakovaná kontrola koagulačních parametrů a dle potřeby další aplikace rFVIIa. V každém případě je nutno po antagonizaci účinku warfarinu vždy myslet na pokračování antitrombotické profylaxe, jakmile to klinický stav pacienta dovolí. Ve většině případů je metodou volby heparin, a to nejčastěji nízkomolekulární, v dávkování odpovídajícím aktuálnímu klinickému stavu pacienta.

Zdroj: Předávkování Warfarinem
Zveřejněno: 18.2.2019



SiteMAP